Letní škola klasických studií 2013
Jiří Matl
Kouzlo (?) (ne)chtěného (?)
Poesie každodennosti v úředních dokumentech? (přednáška se čtením pramenů (též z původních zápisů), rozbor a problematika edičního zpracování)
Milé kolegyně, milí kolegové,
úřední dokumenty bývají považovány za suché, věcné a nepoetické. Ve své většině takové i jsou. Najdou se však i výjimky. Letos se tedy pokusíme se ukázat, jak i o všedních a rutinních událostech dovedli někteří úředníci referovat neotřelou formou, přečteme si však také „úřední“ záznamy věcí neobvyklých, ba překvapivých.
Zároveň s obecnějším výkladem o tomto typu dokumentů si ukážeme některé jazykové zajímavosti, o něž v takových textech vzhledem k jazykovým schopnostem pořizovatelů záznamů nebyla nikdy nouze. V té souvislosti se také zastavíme u některých problémů, na něž může narazit editor.
Ukážeme si různé typy úředních písemností (např. oficiální listiny, právní dokumenty, universitní písemnosti). Ukážeme si zvláštní strukturu takových písemností i zvláštní slovní zásobu, již obsahují, jak pracují s názvy míst, osob, jak integrují termíny z jiných systémů, zejména z německého práva. Sáhneme k několika vydaným pramenům a zkusíme i četbu z jednoho významného originálu.
Jiří Matl
P.S.: Kolegyně a kolegové, jukněte ještě na sám konec, něco jsem tam ještě přidal.
Liber vetustissimus Antiquae Civitattis Pragensis 1310 – 1518, ed. H. Pátková (spolupracovali V. Smolová a A. Pořízka)m Praha 2011)
f. 2v, s. 217, a. d. 1312
Měšťané vyžadují od krále splátku dluhu
Nos cives proponimus querulose, quod cum reciperemus dominum nostrum in regem et fecissemus et fidelitatis omagium, ipse dominus noster rex promisit, ut debita nostra nobis solvi debentur, que sui predecessores, reges Boemie, solvere nobis debent; unde cum ipse dominus noster rex per nos pluries pro solucione huiusmodi sit monitus et rogatus, hucusque ista solucio non est facta.
Item cum idem dominus noster rex vellet procedere ad imperatorem, patrem suum, tunc ad instanciam suam dedimus ei in subsidium mille marcas; qui promisit nobis libertatem per duos annos continuos, quam non observavit in nobis.
Item cum idem dominus noster rex redisset ab imperatore et procedere vellet in Frankenfurt, tunc iterato dedimus ei mille marcas; qui dedit nobis per duos annos libertatem, quam eciam non observavit in nobis. ...
Item familia eiusdem domini nostri regis fregit seras et kathenas intrans hospicia nostrorum concivium sine voluntate eorum et male hospitem et hospitam pertractavit, quod pluries factum est contra iura et iusticiam, que habemus. ...
Potvrzení či přiznání dluhu aneb klasický úřední a právně pečlivě formulovaný text:
Jan, probošt vyšehradské kapituly, vyznává, že je dlužen klášteru ve Svaté Koruně 100 uherských zlatých, a zavazuje se, že tento duh splatí do svátku sv. Havla následujícího roku.
Praha, 13. 10. 1396
(Kadlec, Jaroslav, Dějiny kláštera Svaté (Zlaté) Koruny, České Budějovice, 1949, s. 251 – 252).
Nos, Johannes, Dei gracia prepositus ecclesie Wissegradensis, regni Boemie cancellarius, debitor principalis, Benessius de Duba, alias de Libessicz, magister curie Romanorum et Boemie regis, Busseko de Eisenberg et Henslinus dictus Kokor, de Duba, residens in Pirknaw, fideiussores, notum facimus tenore presencium universis nos honorabilibus et religiosis viris domino Arnoldo, abati, et conventui monasterii Sancte Corone, ordinis Czisterciensis, in diocesi Pragensi in centum florenis Ungaricalibus occasione veri debiti racionabiliter abligari promitentes dictis abbati et conventui vel eidem, qui presentes litteras de ipsorum voluntate habuerit, bona fide sine dolo dictam summam centum florenorum in festo sancti Galli proxime venturo persolvere integraliter et ex toto. In casum vero, quod huiusmodi debitum in dicto termino non solveremus, quod absit, extunc et promittimus absque dolo, quod unusquisque nostrum, dum super hoc per prefatos dominum abbatem et conventum vel ipsorum nomine monitus fuerit, unam clientalem personam cum uno famulo et duobus equis ad prestandum solitum et consuetum obstagium in civitate Pragensi et hospicio honesto nobis seu cuilibet nostrum per prefatos dominum abbatem et conventum vel ipsorum nomine monstrando tenebimur et debebimus destinare, abinde nullatenus exituri, donec prefatum debitum una cum racionabilibus dampnis desuper accrescentibus predictis domnino abbati et conventui vel eidem, qui presentes litteras de ipsorum voluntate habuerit, persolverimus integraliter et ad plenum. Presencium quibus sigilla nostra de certa nostra sciencia sunt appensa testimonio litterarum. Datum Prage sabbato die ante festum sancti Galli anno millesimo trecentesimo nonagesimo sexto.
Potvrzení o vrácení knih
Svatokorunský opat Jan potvrzuje, že mu zámecký kaplan krumlovský Mikuláš vrátil dva svazky Bible.
16. 1. 1446
Nos, frater Johannes, abbas monasterii Sancte Corone, rocognoscimus per presentes nos recepisse duo volumina Biblie nostre, sc. Genesim et Regum, a venerabili domino Nicolao, sacristano in castro Crumpnaw nobilis domini de Rosenberk, domini nostri graciosi. In cuius rei testimonium hoc presens scriptum ad manus eius reconsignamus nostro sigillo munitum.
Datum anno Domini Mo CCCCo XLVIo in die Marcelli pape et martyris.
Emil Franz Rössler, Stadtrechte von Brünn aus dem XIII. u. XIV. Jahrhundert, Prag 1852
Capitulum de vulneribus
s. 329
De vulnere, quod in leem convertitur.
Judici et juratis de Cremsier ad eorum requisicionem sentenciatum est, quod accusatus pro vulnere, de quo vulnerato digitus inhabilis factus est, quod vulgariter dicendo „leem“ dicitur, et affirmans tale vulnus se percussisse vim vi repelendo et vitam defendendo, metquintus probabilium virorum hoc debet ostendere in cruce demonstrando.
s. 330
Vulneratus ambulans et tandem moriens non emendatur ut occisus.
Consvetudo civilis servat pro jure: Si vulneratus per plateas et ecclesias more sani hominis sine baculo per Scabinum visus fuerit ambulare tandemque ante querimoniam ejusdem vulneracionis justicialiter discussam moriatur, reus non pro homicidio, sed tantum pro vulnere respondebit ipso jure.
s. 336 – 337
Unde eciam in Prostanicz orta in quadam stuba sedicione hospes domus tamquam sequester litem intercipere volens se interposuisset et dextra sibi fuisset manus amputata ipseque stubam exiens eam clausisset et judex et jurati ad ejus clamorem in stubam venissent et nullo ibidem, hospite duntaxat excepto, invento vulnerato, cum tantum unius gladium novo cruore maculatum reperissent, aliis liberis dimissis illum solum Brunensis senatus, ad quem pro consilio, quis de numero inventorum in stuba tamquam reus amputacionis manus hospitis esset potius accusandus, recursum fuit, sentenciaverunt ex presumcionibus prescriptis accusari debere.
Tamen cum reus de carcere judicio presentatus truncacionem manus hospitis audiret sibi imponi, petivit pro se sentenciam dari, cum jurati solum de gladio cruentato apud eum reperto testarentur et non, quod plagam abscissionis manus per ipsum factam oculis vidissent, utrum sibi non esset expurgacio juridica concedenda? Sentenciatum fuit pro eo, quod sic.
Et nota quod aliud est invenire reum cum gladio cruentato in ipso actu vel non in actu, et aliud cum gladio nudo vel non nudo, et aliud in fuga vel non in fuga deprehendi; quia si in fuga cum gladio nudo infecto novo cruore quispiam per juratum inventus fuerit, cum fuga tamquam actui continua non videatur quodammodo ab actu distingui, judicatur ex presumcione tamquam reus et jurati super diffinitiva ferenda sentencia mature deliberabunt et de hoc lege supra in juribus originalibus in illo paragrapho: Si autem homicida deprehensus fuerit in ipso actu cruentato gladio.
...
Et notandum, quod in omni causa, que vertitur inter pauperes et potentes, regulariter est merito pro pauperibus, quod justam causam foveant, presumendum, quia non est verisimile pauperes contra suos potenciores litem instituere, nisi necessitate compulsi.
Zápis o 4. děkanátu Marka Bydžovského z Liber decanorum.
V základě úřední zápis o zkouškách, avšak pojatý perem universitního učitele a intelektuála.
Kromě ryze úředních záznamů vsunuty různé postřehy, reminiscence i pasáže typu letopisů ...
Liber decanorum Facultatis philosophicae Universitatis Pragensis ab anno Christi 1367. usque ad annum 1585. Pars II., Pragae 1832, s. 435 - 437
Mag. Marci Bydzovini a Florentino decanatus quartus.
Die Lunae post ferias s. Dionysii Areopagitae, quae fuit 10. Octobris 1580, unanimi consensu omnium dn. magistratorum et professorum facultatis philosophicae mag. Marcus Bydzovinus a Florentino quartum decanus electus est. Cui secundum statuta eiusdem facultatis adjuncti sunt quatuor mgri consiliarii: Mag. Petrus Codicillus a Tulechowa, praepositus collegii Omnium sanctorum, Wenceslazus Zelotinus a Formoso monte m. d., Mathias Molesynus a Dielenbergo, j. u. d., mag. Trajanus Hermannomestecenus; atque hi duo fisci, illi vero studiorum et lectionum procutratores.
Hoc die apparuit cometes, primo quidem aspectu non usque adeo horribili caudam habens admodum parvam, obscuram et caliginosam, similem cuidam obscuro fulgori seu fumo potius quam flammae aut radio, atque hic sequentibus diebus fuit aliquando longior, manifestior neque orientem versus erigens. Corpus vero cometae erat alioquin obscurum, triste ac lividum, planae naturae Saturni et et veluti fomes fumigatus. Initium habuit inter aequatorem et zodiacum sub capite Piscium. Postea die Mercurii, 12. Octobris, visus est stare super stellulas in dextra manu Aquarii, inde motu obliquo transversim per caput Alati equi, Delphini et juxta dextram alam Aquilae inter sagittam et Aquilam per circulum lacteum, non quidem sursum per zenit capitis nostri, sed oblique veluti ad tropicum Cancri tendens fere eodem modo, quo ille ante tres annos (prateterquam quod ab occasu ad ortum, hic vero ab ortu ad occasum motu suo proprio) progrediebatur. Postea quo longius, eo tardiori cursu ferebatur, ut ad diem lunae post Martini 14. Novemb. confecerit motu contrario duo integra signa, Aquarii nempe et Capricorni, cum particula Sagittarii. Hic idem cometa post multas nubes caliginosas iterum visus est ipso die s. Nicolai 6. Decemb. mane satis justae magnitudinis ac lucidus suum radium non jam ad ortum, sen in septentrionem extendens. Postremo visus est post ferias s. Nicolai circa 8 gradum Sagittarii distantia a sole 33 graduum. Tandem propter densitatem nubium conspici non poterat, videtur tamen ipsum non subito evanuisse.
Anno Dn. 1581., die 27. Februarii Pragae naufragium fecerunt vitamque amisere sub undis Wltawae fluvii ad 150, ut vulgo ferebant, utriusque sexus miseri mortales. Nam cum sub Zderazio in alteram partem, ubi vinea sita, trajicere voluissent, id 14 solummodo personae ex tanto hominum numero superstites emerserunt interque eos infans involutus fasciis inque cophinum depositus admirando, planeque Divino modo conservatus.
Et quia hic facta est mentio Wltawae, quam peregrini homines, maxime Germani, inepte Muldavam vocant, non inutile futurum judicavi illius et Albis, fl. Boh. praecipuorum ac praestantiss., originem paucis indicare. Wltawae origo est meridiem versus circa oppidum Wltawa dictum, quod est ditionis baronum a Rozmbergk. Recipit autem et alios fluvios, ut Wolsam circa Budehovicium, Luzniciam circa oppidum Tynum, Votauam circa Zwikow arcem, Koczabam circa Schechovicium pagum, Sazawamm circa oppidum Dauule, Misam circa Zbraslaw monasterium. Albis vero semtemtrionem versus originem sumit circa oppidum Wrchlabi dictum, hunc influit Vpa et Metuge circa Jaromiricium, Aquila circa Reginae-Hradecium, Lauczna et Chrudimka circa Pardubicium, Cydlina circa Libicium, Merlina circa Nymburgum, Gizera circa Taussimam, Wltawa et Pssowka circa Melnicium, egra circa Lithomericium, Bilina circa Vstam. Atque hi omnes fluvii, sicut et ipse Albis, non aliunde quam e sylva Hercinia, quae perpetuo ambitu cingit clauditque circumundique ipsam Bohemiam, suam originem ducunt, quibus Albis auctior factus e Bohemia occidentem versus per Misniam et Saxoniam in mare, quod oceanus Germanicus vulgo dicitur nomine ubique suo, evolvitur.
Eodem anno 1. Julii communi mgrorum facultatis consensu examen pro gradu baccalaureatus et apertum et celebratum est. Hic decano mag. Marco Bydzovino a Florentino ex mgris professoribus adjuncti sunt 4 examinatores: Mag. Petrus Codicillus a Tulechowa ...
Pokračuje čistě administrativní výčet zkoušejících a zkoušených ...
Bacháčkova pozvánka k magisterským zkouškám
Bohuslaus Balbinus, Bohemia docta (ed. Candidi) (možno číst na webu: https://www.clavmon.cz/bbbd/, Tractatus I., p. 216-223
Zde je otištěno Programma rektora university M. Martina Bacháčka z 1. února 1608, jež je vlastně úřední pozvánkou k magisterským zkouškám na 26. 2. 1608. Běžná úřední pozvánka je však pro inspiraci i motivaci kandidátů vyšperkována úvahami o prospěšnosti vzdělání pro vlast a výčtem učených mužů a literátů z řady českých a moravských měst, čímž se tento text stal m. j. i cenným pramenem pro poznání literárního života nejen oné doby. Právě proto jej B. Balbinus zařadil do spisu Bohemia docta, a to do oddílu nazvaného Viri docti in universitate.
RECTOR ACADEMIAE PRAGENSIS
M. Martinus Bachazcek Naumierziczius, collegii Regis Wenceslai praepositus, candido lectori:
Vix verbis satis explicari potest (lector candide), quantum in posteris ad virtutem resque praeclare gerendas excitandis majorum facta egregia, si praedicentur, prosint. Idque Lacones probe intellexisse mihi videntur. Nam ut suos ad virtutis honestatisque studium inflammarent, senum chorum suas ipsorum laudes praedicantium introducebant, quibus juvenes se olim paria molituros succinebant. ... Cum igitur tantum sit ad res honestas sequendas in majorum virtute commendata momenti, non oleum et operam me perditurum arbitror, si juventutem nostram (majorum virtutem et doctrinam ei ob oculos ponendo) ad optimarum rerum studium invitare et incitare conabor. Etsi autem gens nostra Martis quam Artis studiosior semper sit habita (nec enim aliter in medio hostium considere regnumque constituere potuisset), fuerunt tamen ex quo huc:
Aonio doctas deduxit vertice Musas.
Carolus, ejus nominis IV. imperator, Pater patriae, vel hoc nomine optimus meritissimusque. Fuerunt inquam, qui in hac quoque coeli parte ingenia ad Musas nasci suo exemplo docerent. Vix enim est ullus in hoc nostro orbe angulus tam vilis tamque obscurus, qui incolas suos domesticis exemplis ad optimarum partium et artium amorem non possit excitare.
Utque incipiam ab hac Urbe jam tum, cum haec academia ab exteris magno numero coleretur et alieni (jurene an injuria?, non disputo) nostrorum ingeniis dominarentur, non defuere huic Urbi, qui patrias Musas foverent et ad clavum hujus musici imperii cum laude sederent, ...
Následuje výčet jednotlivých učenců ...
Taceo alios, unum Sigismundum Gelenium tacitus nullo modo praeterire possem, nisi ille suis et doctissimorum quorumque scriptis esset celebratus.
Habet igitur Praga, ne foris quaerat, domi exempla, quibus juventutem suam ad humaniores disciplinas possit debeatque excitare. Videamus ejus in hoc studio aemulam Zacam seu
ZATECIUM, habet quoque illa, quod suis ut virtutis et eruditionis exempla proponat. Nam praeter M. Paulum et M. Georgium, illum etiam studii hujus consistorii moderatorem Nicolaum Artimisium, Joannem et Jacobum Stryalios a Pomnaus magistros, nec non Laurentium Sspan, medicinae doctorem, protulit; eadem optimos quoque poetas, in quibus M. Joannem Orpheum et Vitum Trojanum fratres, extulit.
Neque REGINAE - HRADECII nati hoc majorum suorum stimulo se fraudatos queri possunt, si enim ad academicos honores feruntur, habent M. Marcum et M. Petrum de Gretz, nominatissimos olim academiae professores et gubernatores. Si magis astronomiae studio tenerentur, habent Schindelium, habent Cyprianum a Leovicia, hunc Germaniae principibus, illum Tychoni Bracheo (nam ejus Tabulas mathematicas a me sibi mostratas inspexit) probatissimum. Si poesis potius placet, habent Joannem Balbinum a Worliczna etc., eteostichorum artificem sollertissimum, et Vitum Orcinum, poetam suavissimum. ...
Následuje výčet dalších měst – vesměs jde o města s dobře fungujícími školami, na nichž učili absolventi pražské akademie (K. Hora, Louny, Plzeň, Klatovy, Chrudim, Písek, Vysoké Mýto, Kouřim, Stříbro, Sušice, Rakovník, Vodňany, Litomyšl, Pelhřimov, Prachatice, Příbram, Pacov a výčet končí Přeštice a po nich přichází teprve ona pozvánka ke zkouškám:
PRAESTICENSIS: M. Joannes de Jaworzicz, totius collegii Carolini praepositus et postea studii gymnasiarcha, cum Sebastiano Aerichalco ad eadem gubernacula admoto stimulos dabit.
Longum esset, si caeterarum civitatum ornamenta vellem persequi, et tibi, lector candide, fortasse molestum, quod igitur restat, dabunt operam, qui huc suos cives relatos vident, ut ad similem patriae amandae curam incendantur; reliqui vero, qui a civibus suis nullam sibi lucem praelatam queruntur, ipsi suis factis ut fiant clari, adnitentur. Quod ut felicius faciliusque moliantur, nos utriusque laudis campum aperiemus examen pro magisterii titulo consequendo proxima quadragesima aperiendum promulgamus monemusque honestos et eruditos d. d. baccalaureos, eos praesertim, qui sibi sui profectus sunt conscii, ut 26. mensis hujus in collegio Carolino alias Magno compareant profectum suum dominis magistris declaraturi eorumque judicium et censuram subituri. B. V.
Dabam sub sigillo rectoratus academiae Pragae Cal. Febr. anno 1608.
P. S.:
Pokud nám zbyde čas, můžeme zkusit naše čtecí schopnosti na ukázce z Liber vetustissimus, f. 67r. Jde o listinu krále Václava z r. 1235, jíž potvrzuje své sestře Anežce a řádu Křižovníků darování špitálu sv. Františka „ad pedem pontis“. Foto daného folia naleznete v rubrice Fotogalerie. Lze je stáhnout a zvětšit. Pokud by nastal jakýkoli problém, ozvěte se mi na mail nebo i na mobil, jsem stále v sítích ... :-)
J. M.
* * * NOVUM * * *
Pro ulehčení je zde přepis z edice:
Liber vetustissimus Antiquae Civitattis Pragensis 1310 – 1518, ed. H. Pátková (spolupracovali V. Smolová a A. Pořízka)m Praha 2011)
f. 67r
In nomine sancte Trinitatis et individue unitatis amen. Nos, Wencezlaus, Dei gracia quartus rex Boemorum, universis fide christiana preditis in perpetuum. Quoniam acciones mortalium sub tempore solempniter celebrate propter longitudinem temporis cursum, proh dolor, a memoria decidere consueverunt, expedit et omnino necessarium arbitramur, ut ne suis frustrentur effectibus, litterarum et testimonio aminiculo perhennentur. Noscat igitur tam presens hominum etas, quam successura in Christo fidelium posteritas, quod nos a predecessorum ac successorum nostrorum remedium propriamque salutem, moti tamen spirutualiter pia et devota precum instancia dilecte sororis nostre, domine Agnetis, hospitale sancti Francisci, quod ipsa in pede pontis Pragensis ad usus infirmorum peregrinorum et quorumlibet debilium ibidem confluencium construxit, cum fratribus eiusdem hospitalis ordinis stelliferorum presentibus et futuris huius sub nomine libertatis privilegio ex affluencia regia gaudere volumus iugiter et eiusdem muneris plenitudinem eosdem fratres a nobis nostrisque successoribus in perpetuum possidere, de regali largicione ipsis primo liberaliter concedentes et sub obtentu nostre gracie precipientes firmiter et districte, ut nulli nostrorum officialium, camerarii, ministeriales, barones, nobiles, iudices, provinciales vel simplices seu cuiuscunque potestates nunc exstiterunt, rectores in dicti hospitalis curiis, villis, civitatibus et allodiis ac in omnibus eorum bonis aliis habitis et habendis, aliquod forum iudicii pro quacunque causa quacumque magnitudinis fuerit, videlicet homicidii, furci, stupri, incendii, spolii vel alterius cuiuslibet flagicii sibi contra statutum regum aliqualiter atrahant vel usurpant. Volumus enim, ut fratres predicti in omnibus eorum bonis et possessionibus de omni causa facilitatem habeant, manu videlicet libera iudicandi ipsis de nostre plenitudinis gracia concedentes, si quid unquam homicidii vel alterius nephandi criminis in hereditate eorum subortum fuerit, de hoc primo coram eorum prefectis et iudicibus per actores tantummodo iusticia requiratur.
A ještě ukázky se středověkých listinných formulářů:
SUMMA CANCELLARIAE
(CANCELLARIA CAROLI IV.)
Formulář král. kanceláře české XIV. století
z různých rukopisů k vydání upravil
Ferdinand Tadra, Praha 1895
č. XCV, s. 65 – 66
Imperator dat cuidam auctoritatem repellendi malefactores
Karolus etc. Venerabili ... graciam etc. Ad hoc Deus omnipotens imperialem voluit instituere potestatem, ad laudem bonorum, vindictam vero malorum cesari gladium tribuendo, ut metu iusticie detestanda hominum iniquorum coherceatur audacia tutaque sit inter improbos bonorum innocencia, et quos Dei timor a malo non retrahit, severitas saltem discipline compescat. Hinc est, quod multorum grandis et multocies iterata ad Majestatis nostre noticiam deduxit conquestio, qualiter nonnulli desperati homines fame sue prodigi et honoris Dei timore postposito sueque salutis immemores in territoriis, bonis et locis tibi et ecclesie tue subiectis, nec non in eorundem confinibus circumquaque viatores, mercatores et negociatores peregre proficiscentes et quoslibet indistincte iter agentes invadere, rebus suis spoliare ac nonnullos in defensione rerum huiusmodi crudeliter occidere non sunt veriti hactenus et non verentur in divine Maiestatis offensam, culminis nostri contemptum, in reipublice non modicum detrimentum. Ideoque super hiis cupientes urgente nos consciencie et officii nostri debito providere, de tue fidei, circumspeccionis et legalitatis industria gerentes fiduciam specialem, devocioni tue committimus tibique plenam damus auctoritate cesarea presentibus potestatem omnes et singulos, qui de viarum regiarum violacione, hominum quorumcunque spoliacione seu molestacione et iniuriarum illacione in supradictis territoriis, bonis, locis atque confinibus culpati sunt hactenus vel inantea culpabuntur, cuiuscunque status vel condicionis existant, ad tuam presenciam evocandi, citandi et de premissis omnibus et singulis cogoscendi, procedendi, sentenciandi, sentencias pet te vel alios latas execucioni debite demandandi et alia omnia et singula faciendi, que in hiis fuerint oportuna, ratum habituri et gratum, quidquid per te rite factum fuerit in premissis, hac nostra potestate apud te usque ad nostre voluntatis beneplacitum duratura. Presencium etc. ...
FORMULÁŘ BISKUPA TOBIÁŠE Z BECHYNĚ
(1279 – 1296)
vydal J. B. Novák, Praha 1903
s. 3, č. 3
Biskup Tobiáš svěřuje na přímluvu Alberta faráře na Bezdězi nejmenovanému jeho vikáři duchovní správu v Krupé.
(1279 – 1290?)
Littera presentacionis et confirmacionis ad ecclesiam.
Thobias, Dei gracia ... notum esse etc., quod nos ad presentacionem et devotam precum instanciam honesti viri Alberti, plebani de Bezdez, discreto viro ... vicario suo, in ecclesia de Crupa, filia ecclesie Bezdezensis, curam et regimen commisimus animarum, perpetuantes sibi vicariam eandem et auctoritate, qua fungimur, confirmantes. In cuius rei etc. Datum etc. pontificatus, indiccionis ...
s. 7, č. 9
Udělení odpustkům věřícím, kteří přispějí k opravě kostela.
(12379 – 1290?)
Littera indulgencie.
Universis Christi fidelibus, ad quos presens scriptum pervenerit, in verbo salutari salutem. Cum eternorum intuitu ea seminare debeamus in terris, que reddente Domino cum fructu multiplici iuxta dictum apostoli recolligere valeamus in celis, universitatem vestram rogamus et ortamur attente in remissionem vestrorum vobis pacceminum iniungentes, quatenus ad opus ecclesie talis dyocesis et alia, in quibus ecclesia ipsa defectum patitur et indiget reformari, de bonis a Deo vobis collatis per vestras pias elemosinas et alia caritatis subsidia manum perrexeritis adiutricem (sic), XL dies de iniuncta vobis penitencia misericorditer relaxamus.